Carmina burana
účinkují:
Lucie Silkenová – soprán
Daniel Matoušek – tenor
Filip Bandžak – baryton
Filharmonie Bohuslava Martinů
sbory Canzone a Canzonetta
sbor opery Severočeského divadla
Marek Štilec – dirigent
Závěrečný koncert festivalu.
Součástí koncertu bude předání Ceny města Příbram a rovněž vyhlášení vítěze 9. ročníku Kompoziční soutěže HF AD pro skladatele do 40 let.
program:
Carl Orff: Carmina Burana
3. 6. 2025
Místo konání:
Divadlo A. Dvořáka Příbram
Začátek koncertu: 19:00
Počet přestávek: 1
Předpokládaný čas konce: 21:00
Cena vstupného: 590,- Kč
Prodej vstupenek od 28.2.2025
prostřednictvím Ticketportal.cz
Filharmonie Bohuslava Martinů
Hlasy volající po založení profesionálního symfonického orchestru začaly ve Zlíně sílit již v průběhu dvacátých let minulého století. Hlavním iniciátorem nebyl nikdo jiný než firma Baťa, ačkoli samotná realizace této myšlenky se nerodila nikterak lehce – snad i proto, že meziválečný Zlín ani zdaleka nepatřil k městům se zvlášť bohatou hudební tradicí. Snahy managementu baťovského korporátu se tak dočkaly svého úspěchu až krátce po druhé světové válce, kdy se z původní podnikové dechové hudby začal postupně formovat základ nového symfonického tělesa později pojmenovaného jako „Symfonický orchestr národního podniku Baťa.“
Za zásadní mezník v historii filharmonie je považován začátek dubna roku 1946, kdy byl do čela bezmála padesátičlenného orchestru jmenován brněnský dirigent Rudolf Kvasnica. Po každodenním usilovném zkoušení se podařilo v posledním dubnovém dni uspořádat ve zlínském Velkém kině vůbec první veřejný koncert, a 30. duben 1946 je tak v kronikách zlínské filharmonie zapsán zlatým písmem jakožto datum zahájení koncertní činnosti tohoto symfonického tělesa.
Orchestr zpočátku sídlil v budově Velkého kina, jehož sál svého času disponoval kapacitou přesahující 2.000 sedadel. Takto obrovské hlediště se sice filharmonii dařilo zcela zaplnit pouze zřídkakdy, nicméně zázemí tohoto objektu poskytovalo hudebníkům jistotu určitého, a na svou dobu nadstandardního, komfortu. Již v listopadu roku 1955 byl pro potřeby práce orchestru adaptován někdejší Památník Tomáše Bati, následně přejmenován na Dům umění. Filharmonie tak podruhé v krátkém čase získala velmi reprezentativní sídlo, jež navíc obohatila instalace velkých koncertních varhan. Od ledna 2011 je domovským sídlem Filharmonie Bohuslava Martinů nově vybudované Kongresové centrum Zlín, které navrhla známá česká architektka a designérka a zároveň zlínská rodačka Eva Jiřičná.
V průběhu historie se zlínský orchestr nevyhnul několikerým vynuceným změnám svého názvu, které měly mnohdy dobově politický kontext. Zlínští (a později gottwaldovští) posluchači tak nejprve navštěvovali koncerty „Symfonického orchestru n. p. Baťa“, na podzim roku 1948 přejmenovaného na „Zlínskou filharmonii“. V prosinci téhož roku došlo k další obměně názvu tělesa na „Filharmonii pracujících“ a počínaje 50. léty na „Státní symfonický orchestr kraje Gottwaldovského“. Počínaje lednem 1989 nese filharmonie hrdě ve svém názvu jméno jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů Bohuslava Martinů.
Za více než třičtvrtěstoletí vyrostl ze zlínské filharmonie významný český orchestr, jehož umělecký profil utvářela řada vynikajících šéfdirigentů (Rudolf Kvasnica, Richard Týnský, Eduard Fischer, Zdeněk Bílek, Rostislav Hališka, Peter Lücker, Kirk Trevor, Tomáš Koutník, Jakub Hrůša, Stanislav Vavřínek, Vojtěch Spurný, Tomáš Brauner) i hlavních hostujících dirigentů (Vladimír Matěj, Jaroslav Opěla, Stanislav Macura, Petr Altrichter, Miloš Machek, Tomáš Hanus, Walter Attanasi). Od září roku 2021 zastává pozici šéfdirigenta Robert Kružík, současnými hlavními hostujícími dirigenty jsou Leoš Svárovský a Tomáš Brauner.
Do repertoáru orchestru patří nejen velká symfonická díla, ale též skladby přesahující do sféry jazzu, rocku, šansonu nebo popmusic. Koncertní činnost filharmonie má v současnosti základ v pěti abonentních řadách, mimoto orchestr realizuje množství dalších koncertů nejen ve Zlíně, ale i blízkém regionu. Taktéž pravidelně hostuje ve všech významnějších centrech České republiky (např. účinkuje na festivalech Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj, Špilberk Brno, Pražské hudební slavnosti, Festival Český Krumlov, České doteky hudby ad.). Zahraniční turné přivedla zlínské filharmoniky do Itálie, Dánska, Maďarska, Chorvatska, Řecka, Polska, Rakouska, Rumunska, Německa, Francie, Portugalska, Španělska, Ukrajiny či USA (Carnegie Hall). V roce 2016 se Filharmonie Bohuslava Martinů představila v Indii (po 57 letech od posledního vystoupení českého orchestru v této zemi), v listopadu 2017 absolvovala pětikoncertní turné v Jižní Koreji a na začátku roku následujícího se vrátila na další úspěšné turné do druhé nejlidnatější země světa.
Z významných sólistů spolupracovali s orchestrem například Mstislav Rostropovič, Daniel Schafran, Mischa Maisky, Vadim Repin, Jennifer Larmore, Eugen Indjić, Sergej Krylov, Eduard Haken, Josef Suk, Dagmar Pecková, Eva Urbanová, Gabriela Beňačková nebo Magdalena Kožená. Orchestr v posledních letech doprovázel kupř. Rolanda Villazóna, Montserrat Caballé, Olgu Peretyatko, Josepha Calleju, Angelu Gheorghiu, Pretty Yende, Fazila Saye, Davida Lomelího, Adama Plachetku, Piotra Beczału, Olgu Scheps ad.
Filharmonie Bohuslava Martinů je pořadatelem dvou hudebních festivalů – podzimního hudebního festivalu Harmonia Moraviae, jehož první ročník se uskutečnil roku 1999, a od roku 1972 taktéž festivalu Talentinum, nesoutěžní přehlídky mladých koncertních umělců, v jejímž rámci se publiku představují mladí interpreti a dirigenti do šestadvaceti let. K důležitým aktivitám Filharmonie Bohuslava Martinů pak patří rovněž podpora tvorby mladých českých hudebních skladatelů a hudebního vzdělávání mladé generace.
Pravidelnou součástí činnosti filharmonie je spolupráce s rozhlasem a televizí, stejně jako nahrávky na zvukové nosiče.
Marek Štilec patří mezi nejvyhledávanější dirigenty na světovém gramofonovém trhu. Na housle začal hrát ve čtyřech letech. Na Pražské konzervatoři vystudoval ve třídě prof. Dany Vlachové hru na housle. V oboru dirigování je absolventem pražské HAMU.
Absolvoval rovněž řadu mistrovských dirigentských kurzů, mj. u Michaela Tilsona Thomase, Jorma Panuly, Colina Metterse, Jac van Steena, Gerda Albrechta, Achima Holuba, Vladimíra Kiradjeva a Leonida Grina. V 18 letech založil komorní orchestr Quattro, v roce 2019 pak orchestr dobových nástrojů zaměřený na tvorbu vídeňského klasicismu Wranitzky Kapelle.
Spolupracuje s řadou významných orchestrů: New World Symphony, Ulster Orchestra, Wiener Concert-Verein Orchester, Das Kurpfälzische Kammerorchester Mannheim, London Classical Soloists, Sarajevska filharmonia, Orchestra Filarmonica Marchigiana, Sinfonietta Cracovia, Státní filharmonie Košice, The Orchestra of the Swan, Berlin Camerata, Kammerphilharmonie Graz, National Orchestra of Moldova, Pärnu City Orchestra, Sinfonietta Bratislava a další. Z českých pak s orchestry jako: Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Prague Philharmonia, Český národní symfonický orchestr, Janáčkova filharmonie Ostrava, Moravská filharmonie Olomouc, Orchestr hl. m. Prahy FOK , Pražský komorní orchestr, Komorní filharmonie Pardubice, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Komorní filharmonie České Budějovice, Plzeňská filharmonie, Filharmonie Hradec Králové, Karlovarský symfonický orchestr, Západočeský symfonický orchestr Mariánské lázně, Prague Metropolitan Orchestra a další. Je hostem nejvýznamnějších festivalů jako např. Smetanova Litomyšl, Pražské jaro, Janáčkův máj, Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha, Hudba tisíců – Mahler Jihlava a další. Je vyhledávaným partnerem pěveckých hvězd – jako jsou Gabriela Beňačková, Thomas Hampson, Petr Nekoranec, Jiří Rajniš, Štefan Margita, Ivan Kusnjer, Andrea Kalivodová, Roman Janál a další. Spolupracuje se sólisty jako Gábor Boldoczki, Lina Tur Bonet, Guido Segers, Kateřina Englichová, Martin Kasík, Jiří Bárta, María Isabel Siewers, Irvin Venyš a další.
Věnuje se intenzivně nahrávací činnosti, kdy nahrál přes 30 CD pro vydavatelství Naxos, Marco Polo, ArcoDiva, CPO, Radioservis a Supraphon. Za své nahrávky je držitelem řady mezinárodních ocenění – opakovaně „Nahrávka týdne“ („Album of the week“) pro stanici WQXR v New Yorku, Nahrávka roku („Recording of the Year“) pro MusicWeb International, „Projekt roku“ časopisu Hudební rozhledy, Record Geijitsu -Recommendation of the Month, American Record Guide – Critic´s Choice, Fanfare – Want list, opakovaně tip Harmonie a další.
Světovou kritikou jsou pak oceňovány jeho nahrávky české romantické hudby mj. kompletní nahrávka děl Zdeňka Fibicha, tvorba Josefa Bohuslava Foerstera a Vítězslava Nováka, zejména pak jeho nahrávky hudby 18. století – W. A. Mozart, F. I. Beck, Leopold Koželuh, Pavel Vranický a další.
Spolupracuje rovněž s vynikajícími sbory : Pražský filharmonický sbor, Houston Symphony Chorus, Kühnův smíšený sbor, Martinů Voices, BOSCH Choir Stuttgart a s desítkami dalších sborů. Od roku 2019 je pak stálým sbormistrem Českého chlapeckého sboru Boni Pueri. S tímto tělesem v autentickém nastudování uvedl řadu děl hudebního klasicismu autorů jako Leopold Hoffmann, Karl Ditters von Dittersdorf, Leopold Koželuh, Jan Václav Stamic a další. S tělesem pravidelně vystupuje v rámci umělecké rezidentury ve vídeňském Karlskirche, na nejprestižnějších českých i zahraničních festivalech, úspěšně pak sbor vedl na zahraničních turné do Jižní Koreje, Číny, Rakouska, Ománu, Libanonu, Chorvatska, Bulharska a dalších zemí.
Lucie Silkenová je vyhledávaná sopranistka pro operní i koncertní příležitosti, stálý host Národního divadla v Praze, vystupuje s významnými dirigenty, orchestry a soubory po celé Evropě a své posluchače si našla i v Japonsku, jižní Americe či Africe.
Po studiích u prof. I. Kusnjera na HAMU rozvíjela své umění na řadě mistrovských kurzů v zahraničí (Anglie, Německo, Itálie, Rakousko, Španělsko), získala 1. cenu na mezinárodní soutěži v Lyonu (2008), 2. cenu na mezinárodní pěvecké soutěži A. Dvořáka v Karlových Varech (2009) a byla semifinalistkou mezinárodní soutěže Hanse Gabora Belveder (2013).
Vystupovala s BBC Symphony Orchestra v Londýně (Jiří Bělohlávek), s Budapest Festival Orchestra na turné po Evropě (Iván Fischer), s Českou filharmonií absolvovala turné v USA (Jiří Bělohlávek), s Orquestra Sinfônica do Estado de São Paulo koncertovala v Brazílii (Osmo Vänskä). Představila se v mnoha operních rolích, např. v roli Kleopatry (Händel: Julius Caesar), Paminy (Mozart: Kouzelná flétna), Corilly (Donizetti: Poprask v opeře), Rosiny (Rossini: Lazebník sevillský), Gildy (Verdi: Rigoletto), Lišky Bystroušky (Janáček: Liška Bystrouška) či Lízy (Lehár: Země úsměvů).
Lucie začínala svoji divadelní kariéru na prknech SeMaForu, kde po boku Jiřího Suchého a Jitky Molavcové hrála a zpívala celkem 7 let. Dalším odskokem od klasiky byla role sopranistky Corilly v muzikálu Fantom Opery od A. L. Webbera, ve kterém účinkovala v letech 2014-2016.
Podílela se na nahrávce opery B. Martinů Čím lidé žijí s Českou filharmonií za řízení J. Bělohlávka, která získala Cenu Anděl 2019. Na svém kontě má také sólové nahrávky pro Supraphon, Český rozhlas a společnosti Navona Records a Arco Diva.
Lucie je sólistkou Ústřední hudby Armády ČR. Věnuje se soukromě i pěvecké pedagogické činnosti. Je patronkou Nadačního fondu Slunce pro všechny, který pečuje o lidi s postižením od narození až po stáří.
Tenorista Daniel Matoušek je v současné době v angažmá v Národním divadle v Praze. Během své dosavadní kariéry hostoval na všech českých operních scénách. V zahraničí se představil v Opernhaus Magdeburg, Slovenském národním divadle a Národním divadle v Košicích. Zúčastnil se festivalu iSING v Číně, kde byl vybrán z 2500 zpěváků z celého světa, a vystoupil na mnoha festivalech jako Smetanova Litomyšl, MHF Český Krumlov, Festival Janáček Brno, Wiesbaden Opera Europa Festival, Cornuda Belcanto festival aj. V roce 2019 byl nominován na Cenu Thálie v kategorii Opera.
Daniel Matoušek pochází z Ústí nad Labem. Na pěvecké technice v začátcích spolupracoval s Janem Vacíkem, Antoniem Carangelem, Evou Randovou a Jarmilou Chaloupkovou. Nyní je pod vedením Kateřiny Kněžíkové a Adama Plachetky.
Od sezóny 2022/23 je stálým členem opery Národního divadla, kde v sezóně 24/25 debutuje jako Nemorino (Nápoj lásky), Don Ottavio (Don Giovanni) a Edmondo (Manon Lescaut). Dále účinkuje ve významných rolích tenorového repertoáru, jako jsou Rinuccio, Tamino, Tybalt (Gounod), Dallandův Kormidelník, Beppe (Komedianti) a. d.
V průběhu své profesionální činnosti postupně hostoval na všech českých operních scénách. V současnosti je to zejména Národní divadlo Brno v rolích Mazal/Blankytný/Petřík (premiéra 2024, režisér Robert Carsen), Ferrando, Tamino, Nemorino, Fenton a připravuje se na debut v roli Pucciniho Rodolfa.
Vedle české operní scény hostoval na několika německých a italských open air festivalech (např. Opera Classica Europa) a také ve Slovenském národném divadle v Bratislavě (Maria Stuarda, Perské noci) a Národném divadle Košice (Kouzelná flétna).
Filip Bandžak se narodil v Pardubicích. Svoji pěveckou kariéru zahájil v Kühnově dětském sboru (Prague Philharmonic Childern’s Choir) pod vedením prof. Jiřího Chvály. Po vítězství sboru na mezinárodní soutěži European Grand Prix v roce 1998 ve španělské Tolose odešel ze sborové scény. Svoji sólovou dráhu zahájil již v roce 1993, kdy vystupoval v Česku, Německu a v Polsku v hlavní roli dětské opery Hanse Krásy Brundibár. Svůj první „malý úspěch na velké scéně“ dosáhl již ve svých 11 letech na scéně pražského Národního divadla v roli Pážete v opeře G. Verdiho Rigoletto, debutoval ve Státní Opeře v Praze v roli malíře Marcella v opeře La Bohème G. Pucciniho.
Po absolvování studia – oborů psychologie a hudební kultura na Západočeské univerzitě v Plzni, opery na Hudební fakultě Ruské akademie múzických umění v Moskvě (GITIS) ve třídě prof. Rozetty Němčinské, pod vedením sólisty Velkého divadla v Moskvě, národního umělce RSFSR, barytonisty Jurije Věděnějeva a národní umělkyně RSFSR, prof. Světlany Varguzovové, po návratu do České republiky vystupoval v koncertních sálech a divadlech mnoha měst České republiky jako např. v pražském Národním divadle, v pražském Obecním domě a v Rudolfínu, v Libereckém divadle F.X. Šaldy, v Plzeňském divadle J.K. Tyla, a dále na Slovensku, v Rakousku, Itálii, Polsku, Maďarsku, Německu, Řecku, Francii, Belgii, Španělsku, Holandsku, Slovinsku, Estonsku, Rusku, na Ukrajině, v Kazachstánu, Malajsii, Singapuru, Číně a v Kanadě. Od ukončení studia úzce spolupracuje ve Vídni s legendárním ruským basistou, národním umělcem SSSR, Kammersänger, prof. Jevgenijem Nestěrenkem.
Filip Bandžak velmi úspěšně reprezentuje Českou republiku v zahraničí, na mezinárodních hudebních festivalech, na prestižních mezinárodních pěveckých soutěžích. Je laureátem Mezinárodní soutěže Mikuláše Schneidera-Trnavského na Slovensku, získal I. cenu na Mezinárodní soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Stal se laureátem největší a nejprestižnější soutěže v Asii – Čínské mezinárodní pěvecké soutěže (CIVC) v Nigbu, kde současně získal Grand Prix za nejlepší interpretaci čínské árie v čínském jazyce. V řeckých Aténách se stal laureátem i jedné z nejprestižnějších světových soutěží – Mezinárodní soutěže Maria Callas Grand Prix 2009, která se konala pod záštitou Ministerstva kultury Řecka a UNESCO. V Ruském Pljosu se stal laureátem První mezinárodní pěvecké soutěže F.I. Šaljapina. Opakovaně vystupuje na mezinárodních hudebních festivalech, jako jsou Bártok+ v maďarském Miškolci, na největším Mezinárodním asijském hudebním festivalu v čínském Harbinu, na největším evropském varhanním festivalu v Ruské Samaře. S velkým úspěchem představil tvorbu současných českých skladatelů na Mezinárodním hudebním festivalu soudobé hudby v peruánské Limě. Aktivně podporuje umělecko-vzdělávací projekty zejména v zemích západní Afriky, spolupracuje s Mariinským divadlem v Petrohradu. Za svoji uměleckou činnost získal nejvyšší ocenění Evropské unie umění v oblasti operního zpěvu – Zlatá Europea.
Ženský pěvecký sbor Canzone založený 20.02.2022 sbormistryní Mgr. Jaroslavou Kunickou Halamovou, vznikl z bývalých členek sboru Canzonetta a absolventek ZUŠ Příbram I. První představení proběhlo na výročním koncertu s názvem Canzonetta slaví 20 let. V současné době sbor čítá kolem čtyřiceti zpěvaček všech věkových kategorií. Ženský pěvecký sbor Canzone spolupracuje i s dalšími pěveckými sbory či hudebními tělesy. Vystoupení často doprovázejí dětské pěvecké sbory Canzonetta, Písnička a Chlapecký pěvecký sbor, které jsou rovněž pod vedením paní sbormistryně a za doprovodu Hudebního seskupení a školního orchestru ZUŠ Příbram I, nám. T. G. Masaryka 155, které vede pan učitel Jiří Vlas. Nově byl sbor přizván ke spolupráci s Příbramským Big Bandem na slavnostních Vánočních koncertech v Divadle A. Dvořáka Příbram, které mají již dlouholetou tradici. Sbor zpívá na nejrůznějších akcích, účastní se Festivalu pěveckých sborů Příbram a má za sebou mnoho dalších vystoupení nejen na prknech Divadla A. Dvořáka Příbram.
Operní sbor Severočeské divadla Ústí nad Labem se podílí na všech operních, operetních a muzikálových představeních na domácí scéně, v tuzemsku a v zahraničí.
Repertoár sboru tvoří vedle klasických operních titulů, jako jsou Nabucco, Aida, Rigoletto, La Traviata, Carmen, Tristan a Isolda, Prodaná nevěsta, Libuše a Rusalka taky tituly z operetní a muzikálové tvorby, např. Čardášová princezna, Netopýr, Mamzelle Nitouche, Hello Dolly, My Fair Lady, Noc na Karlštejně a Divotvorný hrnec. Operní sbor dále účinkuje na koncertních pódiích při interpretaci chrámové duchovní tvorby, např. Mozartova Requiem, Beethovena 9. symfonie, Verdiho Requiem, Dvořákova Requiem a Stabat Mater.
Pěvecký sbor Canzonetta založila Mgr. Jaroslava Kunická Halamová na Základní umělecké škole Příbram I., náměstí T. G. Masaryka 155 v roce 2001. V době vzniku sbor začínal jako komorní, nyní je rozdělen do tří skupin: Canzonetta (hlavní sborové oddělení žáků 11 let a výš), Písnička (přípravné oddělení Canzonetty) a Chlapecký pěvecký sbor (žáci 1. stupeň ZŠ). Sbor vystupuje s klavírním doprovodem, který zajišťuje paní učitelka Anna Dubová. Výbornou spolupráci také navázal s Hudebním seskupením a Školním orchestrem, které ve škole vede pan učitel Jiří Vlas.
Repertoár sboru je velmi rozmanitý, na koncertech jsou slyšet spirituály, klasické skladby (Rusalka – památník Antonína Dvořáka červen 2022, červen 2023), lidové písně v různých úpravách a muzikálové i populární písně, které patří k těm nejoblíbenějším. Zpěv bývá doplněn hrou na hudební nástroje a pohybovou složkou. Pěvecký sbor vystupuje zejména na školních akcích, jako jsou Zahradní slavnosti, Adventní koncerty v Divadle A. Dvořáka Příbram a třídní koncerty. Představil se i v pražské Lucerně nebo na slavnostním koncertě pořádaném Akademií věd České republiky. V rámci spolupráce se Základní uměleckou školou Dobříš vystupoval sbor Canzonetta na koncertech v Kulturním domě v Dobříši.
Příležitostně je sbor zván i k umělcům vystupujícím v Příbrami. Účinkoval při koncertě Daniela Hůlky a Lubomíra Brabce, Jaroslava Svěceného, Václava Hudečka, Štěpána Raka a v roce 2019 byl přizván také na koncert Václava Neckáře v Hořovicích. V Praze vystoupil s pěveckým sborem Cantoria Praha (Slavnostní koncert ve Svatyni Krista Krále).
Koncerty a akce festivalu najdete rovněž na portálu:
